Báječný první trénink v Rokycanech

První setkání se sportovně založenými rodinami proběhlo v tělocvičně v Rokycanech 15.1.2024. Obavy z nízké účasti kvůli řádícím nemocem byly plané, nakonec se zúčastnilo celkem 18 rodin (44 lidí) a všichni byli natěšení, co je čeká… Rodiny byly seznámeny s plánovanými akcemi a také s programem tréninku.

Následovalo rozklusání kolem tělocvičny s povely píšťalkou – 1 hvízdnutí – změna směru, 2 hvízdnutí – couvání. Po rozběhání jsme utvořili dvojice, ve kterých jsme rozcvičili těla od hlavy až po kotníky. Největší úspěch (hlavně mezi dětmi…) měl cvik, kdy rodič střídal pozici plank, kdy ho dítě přeskakovalo a pozici “hora”, při které ho dítě podlézalo. U rodičů to nebyly výkřiky nadšení, nýbrž po několika opakováních spíš hekání 🙂

Po uvolnění a napití se rodiče s dětmi seřadili do dvou řad – děti vpředu, rodiče vzadu. Startovalo se z různých pozic a úkolem rodičů bylo dohonit dítě, nejlépe vlastní… Přes velký počet účastníků se nikomu nic nestalo, takže jsme přešli na opičí dráhu. Všechny postupně čekal přeskok přes švédskou bednu, kotoul na žíněnce, přeběh lavičky, vyšplhání na žebřiny a cestou zpět překážky, slalom a, zejména u tatínků většího vzrůstu, “oblíbené” podlézání laťky. Po přípravném kole byl vyhlášen závod dvou družstev dospěláků, kdy děti velmi hlasitě povzbuzovaly. Pak se role vyměnily, závodily děti a rodiče fandili. Síly byly vyrovnané, každé družstvo získalo po 1 bodě, nikdo nebyl zklamán.

Na závěr jsme vyhlásili hru – děti proti rodičům, kdy se každé družstvo snažilo přeházet co nejvíce míčků na stranu soupeře. Rodiče se překvapivě ještě vydali ze všech sil a svoje pole vyčistili o něco lépe než jejich potomstvo. A protože hodina pohybu utekla hrozně rychle, bylo spácháno závěrečné památeční foto, rozdání dárečků a sladkých odměn nejmenším účastníkům, poděkování a se slovy “Já se zítra asi nehnu….” i rozloučení s trenéry 🙂