Druhý trénink v Rokycanech vytáhlo sluníčko z tělocvičny ven na hřiště :-)

Původně plánovaný trénink v tělocvičně vzal za své, když nám meteorologové hlásili již několik dní krásné jasní počasí a tudíž už se jim dala předpověď i věřit. Navíc bylo nutné využít hřiště, které nám začnou rekonstruovat už během dubna a nikdo neví, jak a kde budeme trénovat.

Místo kroužení kolem tělocvičny jsme si poprvé po zimní pauze obkroužili ovál. Udělali jsme si dvojičky a v těch jsme se řádně rozcvičili. Na hřišti jsme si zkusili atletickou abecedu, zkusili pár odrazových cvičení a již zahřátí se rozdělili na skokanskou skupinu a oštěpařskou skupinu.

Původní skok z místa byl nahrazen skokem dalekým do čerstvě odkrytého a jarním sluníčkem vysušeného doskočiště, z čehož měly radost nejen děti. Ty se zjevně na skákání do písku moc těšily a do skoků dávaly úplně všechno. Rodiče dlouho stáli opodál, radili svým potomkům a zdráhali se předvést svoje výkony. Jakmile se osmělila první duše, odhodili stud i další a nakonec předvedli velmi slušné výkony. Druhá parta si vyzkoušela odhodit oštěp, a to nejen pěnový, ale přišel na řadu i ten “opravdový”, který měli někteří vůbec poprvé v ruce. Po čtvrt hodině se skupinky vyměnily, aby si osvojily obě disciplíny.

Bohužel se potvrdilo, že hodina tréninku je příliš krátká, takže nás na hodinkách překvapila sedmnáctá hodina a my museli vyklidit prostor hřiště.

Nahlas jsme si poděkovali, že jsme všichni přežili bez zranění (zejména rodiče….), sportování si užili a v květnu se opět sejdeme….